Jak na hnojení ibišků

Jelikož mě kamarádka stále bombarduje dotazy na hnojení a já minulý týden opět řešila hnojivo, tak tedy přicházím s příspěvkem, který se bude věnovat hnojení ibišků, protože ty mají zcela odlišné potřeby živin než jiné rostliny.

V pěstování ibišků je nutné hnojiva používat, protože jsou to rostliny velice náročné na živiny, nicméně je nutné najít tu správnou cestu. Mnoho z nás – mě nevyjímaje – hnojí nebo hnojilo ibišky přesmíru, v domnění, že to tak bude lepší a že jim tím udělá dobře. Není tomu tak. Ibišek (a jakákoli další rostlina) může strádat nedostatkem živin, stejně jako přebytkem živin a v nejednom případě to dopadlo fatálním způsobem a rostlina to nerozdýchala.

 Co vlastně znamená NPK?

Tato tři, pro někoho možná záhadná písmenka, se objevují na hnojivech pro naše zelené miláčky. Věřím, že jsou tací, kteří jejich význam znají, ale stejně tak věřím, že se najde pár takových, kteří možná tuší, ale nejsou si jistí.

Na hnojivu, které teď používám já, je uvedeno na etiketě 7 – 4 – 10. Toto trojčíslí označuje poměr živin v hnojivu (N – P – K).

N = dusík – nitrogen, číslice označující poměrové množství tohoto prvku v hnojivu stojí vždy na prvním místě. V případě mého hnojiva se jedná o číslo 7.

P = fosfor – phosphorus – vždy na druhém místě => 4.

K = draslík – potassium – vždy na posledním místě => 10.

Nyní si řekneme, jaký význam mají jednotlivé prvky pro ibišky.

Dusík (N) je základním prvkem, který potřebují všechny rostliny – ibišky nevyjímaje. Využívají ho ve všech metabolických procesech, které v rostlině probíhají. Přemíra dusíku se projevuje zhnědnutím okrajů listů, listy jsou doslova jako spálené, ale na druhou stranu nedostatek dusíku může vést k tomu, že rostlina nebude růst…

Cílem tudíž je najít ten správný poměr, kdy to nebude příliš a kdy to nebude ani málo. Pravidlem je, že dusík by měl být v poměru dalších dvou prvků (PK) na druhém místě v množství. V případě, že zpozorujete, že Vám u rostlin začínají hnědnout okraje listů, okamžitě vysaďte hnojivo a zalévejte několik týdnů pouze čistou vodou.

Fosfor (P) je prvek, který ibišky neumí příliš dobře zpracovávat a proto by měl být v poměru na nejnižším stupínku. Na trhu je mnoho hnojiv pod názvy bloom booster, bloombastic a další, které jsou vyvinuty k podpoře kvetení a určitě mě svrběla ruka při nákupu. Vždyť kdo by nechtěl květový boom! Je nutné si uvědomit, že se nejedná o přípravky určené primárně pro ibišky a ibišky nemají tu potřebu přijímat tolik fosforu, aby nasadily na květy!

Ibiškoví přátelé v Americe (HVH) sledovali vliv fosforu na ibišky a v průběhu těchto “pokusů” mohli sledovat, jak jim ibišky odchází před očima. Fosfor zamezoval vstřebávání dalších živin a stopových prvků a ibišky doslova umíraly na podvýživu.

A jako poslední a nejdůležitější prvek je Draslík (K). Je prvkem, který ibišek miluje a využívá ho v nemalém množství, až se mi chce skoro napsat, že ibišek draslíkem nepřehnojíte, ale neberte to vážně a nezačněte zalévat draselným koncentrátem! 🙂 Draslík má zásadní funkci u fotosyntézy, pomáhá v procesu, kde rostlina zpracovává sluneční záření a vodu pro tvorbu cukrů pro svou další výživu. Tyto cukry jsou následně využity ke stavbě každé části ibišku. Draslík také dopravuje do každé rostlinné buňky vodu a tím ji udržuje hydratovanou  a zdravou, rostlina je potom krásnější a bujněji roste. Mimo jiné je odolnější na choroby a sucho.

Draslík se v rostlině na rozdíl od dusíku neusazuje. Volně rostlinou proplouvá a v případě nemoci, vadnutí nebo sucha můžeme o draselné ionty v rostlině snadno přijít. Je potom náročné jej dodat zpátky.

Nesmíme zapomenout ani na stopové prvky

Stopové proto, že by jich měla být v hnojivu opravdu jen stopa – minimální množství. Nedostatek různých prvků se projevuje různými znaky. Důležitými pro ibišky jsou zejména měď (Cu), hořčík (Mg) a železo (Fe), ale většinou, když už hnojiva obsahují stopové prvky, tak je tam i bór (B), molybden (Mo), zinek (Zn), sodík (Na) a mangan (Mn).

O významu jednotlivých mikroprvků si řekneme zase jindy.

Co se týká samotného hnojení, je lepší hnojit pravidelně menšími dávkami hnojiva, než nárazově větším množstvím hnojiva. Hnojivo můžete přidat i do vody k postřiku a rosit listy takto.

Nemusíte nutně kupovat drahá hnojiva, můžete použít přírodu. Slupky od banánu obsahují hodně draslíku. Můžete je namočit přes noc do vody a druhý den vodou zalévat anebo ji použít na postřik, stejně tak s kostivalem a našlo by se určitě mnoho dalších rostlin, které by se takto daly použít.

Neexistuje “nejlepší” hnojivo, každému funguje a sedí něco jiného. Je potřeba zkoušet a najít to pravé, co bude sedět Vašim rostlinám a podmínkám.. Je nutné si uvědomit, že každý máme jiné podmínky. Jiné nároky mají ibišky celoročně umístěné ve skleníku, jiné nároky mají ibišky, které trvale bydlí v bytě a jiné ty, které se přes léto vyhřívají na terasách a zahradách a na zimu se stěhují zpátky do domu. Na zimu je proto lepší snížit přísun hnojiva. Rostlina přes zimu odpočívá a nejede naplno, protože nemá dostatek světla a proto nefungují procesy na plný výkon jako v létě, ale jen částečně, takže v zimě hnojit jen zlehka, aby kytka neodešla.

A poznámka z mé vlastní zkušenosti, která byla velice bolestná. Pokud zaléváte studniční vodou, dejte si pozor, jakou vodu máte. Naše voda obsahuje mnoho dusíku a já si své rostliny díky tomu přehnojila a tím jsem je skoro všechny zabila. Nyní zalévám výhradně dešťovkou.

 

Použila jsem část textu z webu http://www.hiddenvalleyhibiscus.com/care/feeding.htm, jedná se o volný překlad a výtah.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *