Kořenění tropických ibišků

Tento příspěvek nebude nejspíš příliš populární, protože se nejedná o příliš sluníčkářské psaní. 🙂 Je jaro a doba roubování a tak máme všichni na pilno, abychom ukořistili ty rouby, po kterých naše srdce prahne a mohli se v budoucnu těšit i z jejich květů. Jenže občas se naskytne jedna z těchto situací anebo i obě naráz..

  1. Nemám podnože
  2. Bojím se roubovat

A co tedy potom dělat? Hodně se teď v ibiškářských skupinách řeší kořenění ibišků. Vymýšlí se různé tabulky a statistiky.. Já osobně se k tomuto stavím odmítavě a říkám to otevřeně.

Nelze říct, že ten a ten ibišek zakoření a brát to jako dogma. Každý máme jiné podmínky pro pěstování, jinou péči, jiné zvyky a postupy. Potom může docházet ke zklamání, že se nám to nepovedlo. Jsou kultivary, které koření ochotně, stejně tak jako kultivary, které nepustí kořeny ani za zlatý prase.. Jenže to, co se podaří zakořenit mně, se nemusí povést zakořenit vám a naopak.

Kořenění tropíci jsou mnohem náchylnější na péči, protože nesnesou přemokření, s chladnějšími teplotami jsou taky na štíru. Nejeden ibiškář může říct, že mu tropíci na vlastních kořenech dlouho nevydrží. Jako nějaká nouzovka kořenění ano, ale brát to tak, že ten ibišek vydrží dlouho a spoléhat se na to, tak to bych nedoporučovala.

Zatím se jeví, že semenáči vypěstovaní u nás koření vcelku ochotně a na svých kořenech dobře rostou. Jelikož se tato praxe u nás nepěstuje zrovna dlouho, tak zatím nemáme představu, jak to bude vypadat z dlouhodobého hlediska. A těžko říct, jak toto posoudit, protože upřímně začátečník kytky umoří spíš než zkušený pěstitel..a zase se budu opakovat.. podmínky pro pěstování.

Pokud se už z jakéhokoli důvodu rozhodnete tropické ibišky kořenit, tak tady popíšu svůj postup, jak jsem to dělala já.

Musíte si nejprve rozhodnout, co na kořenění použijete. Máte na výběr z několika variant.

Root it kostky – jsou nejoblíbenější a používá je hodně ibiškářů s úspěchem. Jedná se o houbovitou kostku, kterou je potřeba udržovat stále vlhkou a neměla by vůbec vyschnout.

Jiffy tablety – jedná se o tabletu lisované rašeliny, kterou namočíte do vody, ona nabobtná a můžete ji hned použít.

Výsevní substrát – naprostá klasika, kterou by měl mít doma každý. Jedná se o substráty, které jsou vyvinuty tak, aby byla co nejvyšší úspěšnost klíčení a kořenění.

Grodanové kostky – jedná se o produkt z čedičové vaty. Neobsahuje žádné živiny, dobře drží vodu a zároveň jsou kostky i vzdušné, takže kořenům by nemělo nic bránit v tvorbě.

Osobně mám zkušenosti se všemi uvedenými médii a ve všech se mi podařilo tropíky zakořenit.

Abyste podpořili kořenění, tak se doporučuje používat kořenový stimulátor. Nedokážu posoudit, jak je nebo není účinný. Někdy ho používám, někdy ne. A výsledky se mi zdají být obdobné. Tuto sezónu jsem se vrátila ke kořenovému stimulátoru Clonex, jinak jsem používala Root It Rooting Gel, který má uzpůsobené hrdlo na použití do kostek a stejně tak ho můžete použít na aplikaci do jiffy nebo grodanu. Na Clonex jsem používala stříkačku.

Přichystané řízky nyní jednoduše napícháte do použitého média. Pokud použijete i stimulátor, tak než vložíte řízek do kostky, tak je potřeba trochu gelu aplikovat do jamky a teprve potom tam řízek zasunout.

Vše uložíte do skleníčku a teď přichází ta nejdůležitější část. Skleníček musíte umístit na světlé a teplé místo. Ideálně někam nad topení, nebo na jižní okno popřípadě do vyhřívaného skleníčku. Já takto nechala řízky na jižním okně, nevětrala jsem a ani jsem nenechala otevřené ventilační klapky. Pouze jsem chodila hlídat, jestli mají dost vody, aby mi neuschnuly.

První kořínky můžete objevit už za 3týdny. Počítejte i s tím, že vám budou řízky uhnívat. Já prostě potom probírám, co uhnilo a co ještě žije. Někdy řízky zakoření brzy, někdy čekáte i rok na první kořeny. Prostě je tam nechte, dokud buď sami neodejdou nebo dokud nebudou mít kořeny..

Teď trochu zklamání.. Pokud se objeví první lístky, tak se moc neradujte.. To ještě vůbec nic neznamená.. Takto může řízek vegetit i rok, aniž by se rozhodl ty kořeny vypustit.. 😉

Podle mých zkušeností je potřeba mít pro kořeněné ibišky vysokou vlhkost vzduchu. Ibišky, které jsem zakořenila před dvěma roky a měla je v bytě, tak za cca rok a půl nevykázaly žádný závratný růst a viděla jsem, že podobnou zkušenost má víc ibiškářů. Jakmile jsem je přemístila do skleníku, kde se snažím udržovat vyšší vzdušnou vlhkost, tak jsem začala pozorovat snahu o lepší růst.

Co dodat na závěr.. Každý z nás má jiné podmínky a jiné zkušenosti. Nebuďte zklamaní, když se vám to nepovede. U tropíků platí stále pravidlo, že je vhodnější a jistější roubování. Pokud získám roub kultivaru, o který hodně stojím, tak se budu zuby nehty snažit jej naroubovat a pokud nemám podnož, tak si ji zajistím i za tu cenu, že bych měla roubovat až příští rok.

Je potřeba si uvědomit, že pěstování ibišků v našich podmínkách není jednoduché a neroste nám to tu jak plevel podobně jako na Taiwanu apod. Takže zvažte to, jestli chcete riskovat to, že se vám kořenění nepovede, když někomu by mohl krásně růst jako roubovanec.

A pokud se roubování bojíte, běžte k rybníku, nařežte si vrbové proutí a trénujte řezání roubů na proutí, protože cvik dělá mistra a protože kdo se bojí, nesmí do lesa..

Hodně zdaru, Ať už budete množit jakýmkoli způsobem 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *