Škůdci a jak na ně aneb jak to vidím já

Nad tímto tématem přemýšlím v podstatě celou sezónu, protože mě naprosto nenechává chladnou a bude rozdmýchávat emoce, nicméně nemohu jinak.

Nijak se netajím tím, že jsem zastánce přírodní cesty, jak eliminovat škůdce na rostlinách a chemie mi do skleníku prostě nesmí. Tento týden jsem při objednávání zboží zjistila, že oblíbený granulát Substral Careo je ve velkoobchodě v doprodeji, stejně tak jako substralí tyčinky a jala jsem se telefonovat dodavateli, co se děje. Bylo mi řečeno, že na tyto výrobky nebude již prodloužena registrace, protože se začíná omezovat chemie a postupně se bude přecházet na biologickou ochranu rostlin. Tuto zprávu jsem uvítala, protože když sleduji/dozvídám se, jak je chemie naprosto zbytečně nadužívána, tak je mi těch rostlin upřímně líto.

Zastávám názor, že rostlina by měla dostat šanci poprat se se škůdcem sama a ubránit se škůdcům sama díky své imunitě, kterou jí dopřejeme si vytvořit. Bohužel tím, že na ni bez znalostí nebo jen základního přečtení příbalových letáků lijeme bezhlavě různé postřiky, jí moc šancí na vytvoření silné obranyschopnosti nedáváme.

Když si přečtete příbalový leták, je u každého přípravku jasně napsáno, kolikrát ročně je možné postřik aplikovat. Většinou je omezení jednou až třikrát ZA ROK! Za rok, ne to opakovat pokaždé, když uvidíme breberku. Po postřiku zůstane vždy minimálně jeden jedinec, který náš útok přežije a stane se vůči němu odolným a podruhé na něj již nefunguje. Proto by se měl použít jiný druh postřiku s JINOU účinnou látkou. V Substralu je acetamiprid, stejně tak i v Mospilanu a dalších přípravcích. I zde je potřeba číst etikety. Pokud budete zběsile stříkat pořád dokola jednou účinnou látkou, tak z ní brzy účinná látka nebude a pak budete brblat, že na ty mrchy nic nezabírá.

Další věc je, když mi někdo řekne, že v týdnu stříkal 5x kytky nějakou chemií a že už neví, co má dělat, protože listy pořád žloutnou.. To se mi upřímně otevírá kudla v kapse. Vůbec se kytce nedivím, že jí žloutnou listy, mně by se taky nelíbilo, kdyby mě někdo téměř denně políval jedem.

Toto všechno píšu kvůli nějakému uvědomění. Dnes je společnost zvyklá vše vyřešit pilulkou a na všechno používat chemii, ale pojďme zkusit těm kytkám dát trochu šanci dýchat. Neděsme se jednoho brouka nebo když nám před nosem proletí molice. Nechejme rostliny, ať si s nimi poradí samy. Vždyť ve volné přírodě si taktéž umí poradit samy, tam nikdo nepobíhá okolo s rozprašovačem.

Pokud jim chcete pomoci, tak jsou možnosti biologické ochrany, které rostliny nezatěžují. Kamarádka si ve skleníku udržuje rozumnou míru mšic, protože pak jí na kytky nejdou molice. Do toho je ideální použít vosičky a dravé roztoče, kteří parazitují na škůdcích a tím jsou přírodně eliminováni. Pokud chcete něčím stříkat, je již na trhu mnoho bio přípravků. Pojďme si tedy nastínit, jak na to.

V první řadě zapomeňte na chemii! Pokud budete pořád používat chemické postřiky, tak biologická ochrana vám nikdy fungovat nebude, protože kytka nebude mít šanci vybudovat si dobrou obranyschopnost.

Po měsíci, co jste doma nepoužili žádný jed, můžete vypustit bioagens – vosičky a roztoče. Když na ně použijete chemii, tak je zabijete taky a to přece nechceme. V tomto případě je potřeba mít trpělivost a opravdu nepoužít žádný postřik. Pokud byste měli pocit, že kytky nápor molic, svilušek či mšic nezvládají, použijte houbičku na nádobí a očistěte listy mechanicky houbičkou. Zejména začátečníci děsící se každé jedné mšice či molice nemají tolik rostlin, že by to list po listu nemohli zvládnout s houbičkou.

Jakmile vypustíte do oběhu bioagens, tak je potřeba vytrvat dál, protože ten vývoj trvá. Funguje to tak, že dostanete prášek nebo kartičku s nalepenými vajíčky, že kterých se pak vylíhnou vosičky neboroztoči, kteří se následně začnou množit tím, že nakladou svá vajíčka do vajíček molic apod. a tam se vyvíjí a tím likvidují výskyt škůdců. Řečeno ve zkratce, v jiném příspěvku si můžeme rozebrat jednotlivé druhy a jejich životní cyklus a “funkci”.

Mně se stále osvědčuje, že mi na rostlinách fungují vosičky, které jsem “vysadila” před dvěma lety.

Dalšími možnostmi je podpůrný přípravek PlantProtektor, který se přimíchává do substrátu a působí jako odpuzovač, nikoli zabiják. Je to zbytek po lisování nimbového oleje, který škůdcům (a nejen jim) prostě nevoní. Rostlina přijímá přes kořeny látky, které působí systémově – tj v těle celé rostliny a tím dochází k tomu, že škůdcům prostě nebude chutnat a ani vonět. Nevýhodou může být použití v bytě, kdy prvních zhruba 14dní zavání celý pokoj smrádkem z nimby.. Ne nadarmo mu důvěrně říkám smrduprášek.

Jako postřik používám Neem Azal, který obsahuje jako účinnou látku azadirachtin, což je účinná látka z nimbového oleje, nicméně bez zápachu a nezalepí vám listy olejem. Funguje na principu zneškodnění škůdce tím, že po jeho zasažení dojde k jeho sterilitě a on se již dál nebude moci rozmnožovat. Nezabírá to na ještě nevylíhnutá vajíčka, takže se musí opakovat, aby se zneplodnila i další vylíhnutá generace. Takto stačí 3 postřiky po třech dnech. Neem azal používám v době, kdy mám ve skleníku napadené rostliny na prodej.

Jako prevenci jsem začala používat Cannacure, což je přípravek na organické přírodní bázi, který posiluje obranyschopnost rostlin a na škůdce funguje tak, že jim zalepí křídla a ti mají ztížený pohyb a tím pádem je již pro ně náročnější i samotné rozmnožování. I přes tuto lepivou funkci ale nedochází k zalepování pórů na listech a jejich následnému žloutnutí a odumírání, protože kytka může nadále dýchat.

Ve skleníku mi občas molice proltí, některé kytky mají listy zespodu zakladen vajíčky, ale pořád jsou krásně zelené a kdybych ty listy nekontrolovala, tak to pohledem ani nezjistím. Nemám teď popravdě ani mnoho času na obskakování rostlin díky rekonstrukci bydlení, kterou chceme do Vánoc stihnout, ale i přesto, že do skleníku chodím pouze zalévat a sem tam kytky postříkat draslíkem, tak na kontrolu a potírání škůdců momentálně nemám vůbec prostor. Pokud mi odchází nějaké rostliny, je to většinou díky tomu, že mají žízeň nebo naopak.

Závěrem bych ráda napsala, že s “bojem” proti škůdcům bez chemie mám zkušeností dostatek a mohu říci, že moje kytky chemii neviděly a biologická ochrana rostlin funguje. Proto nemohu souhlasit s tím, že funguje jen chemie a že přírodní cesta nefunguje. Pokud nefunguje vám, tak to prostě děláte špatně, Nemáte dostatek trpělivosti a vytrvalosti a rostliny nemají šanci na vypěstování si vlastní obranyschopnosti, aby se samy ubránily.

Přeji tedy hodně sil, nestresujte kvůli pár molicím nebo mšicím, které se mihly kolem a hlavně trpělivost a nechtít vše hned teď. Některé věci potřebují čas.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *