Roubování ibišků

Běžně se doporučuje tropické ibišky roubovat a to z více důvodů:

  • některé tropické ibišky lépe prospívají na kořenech méně náročných ibišků (ty, co většinou rostou jako plevel a nestíháme je zastřihávat)
  • některé kutlivary nechtějí kořenit
  • v našich podmínkách některé pravokořené rostliny nechtějí moc prospívat
  • roubované ibišky díky podnoži přijímají lépe živiny a bývají lépe vybarvené

Nicméně v poslední době se vyskytují bořiči mýtů i mezi ibiškáři, kteří úspěšně koření i tropické ibišky a některým se daří lépe, než když je ten stejný kultivar naroubovaný. Ale jak říkají holky:”někomu by zakořenily i hrábě”. 🙂

Je několik způsobů roubování a každý si musí najít to, co mu nejvíc vyhovuje. Hlavní zásada ale je NEBÁT SE! Žádný učený z nebe nespadl a vše se musí člověk naučit a to nejde jinak než zkoušením. Já jsem se učila roubovat vloni (2014) a mé první pokusy byly katastrofální :)) V návalu nadšení jsem si koupila rouby od Radky K. a až když mi ležely na stole, tak jsem začala přemýšlet, čím vlastně ty rouby stáhnu. Nakonec jsem použila obyčejnou gumičku do vlasů a špejli. 🙂 Jeden blbuvzdorný kultivar se chytnul, ale po cca 3/4 roce mi pod ním odešla podnož a tudíž uschnul celý ibišek.

Nicméně jaké jsou hlavní zásady při roubování (nebo alespoň to, čím se řídím já):

  • podnož by měla být dobře prokořeněná, aby měla sílu utáhnout zátěž spojenou s roubovaním
  • samotný proces roubování by měl od řezání po zapáskování trvat cca 1 minutu, jak mi řekla Verča – žádné řezbářské práce
  • s tím souvisí  příprava roubu – řez by měl být hladký a rychlý, na seřezané plošky nesaháme!
  • seříznutý roub zasuneme (případně přiložíme) do podnože a omotáme páskou (používám Parafilm – páska se sama uvolní, když roubovací spoj roste a sílí) a následně můžeme stáhnout gumičkou
  • někdo nepoužívá pásku, ale pouze gumičku a ránu na podnoži zamázne štěpařským voskem (např. Arbosan)
  • rouby po roubování schovávám pod PET lahev s povoleným nebo úplně oddělaným uzávěrem, případně mikrotenový pytlík s odstříhnutým rožkem (Pet lahve by měly být čiré, nikoli barevné)
  • Dostala jsem radu, že z podnože nemám odstraňovat všechny výhonky. Je to dobrý indikátor toho, kdyby odcházela podnož. Pak bude větší šance na včasné přeroubování.
  • To, že bylo roubování neúspěšné neznamená, že vám ten samotný roubovací akt nejde. Může to znamenat i to, že jste se o roubovanou rostlinku špatně starali. Je potřeba pod PETkou nebo pytlíkem větrat (nebo mít ustřižený rožek nebo oddělaný vršek). Já stejně každý den chodím kontrolovat, takže větrám i když nasejsám, jestli neraší listí.

A tady jedno video:

3 thoughts on “Roubování ibišků

  1. Dobrý den, ráda bych se zeptala, zdali jde roubovat i na vedlejší dřevnaté větvičky? Co jsem viděla i jinde, všichni roubují jen na hlavní kmínek a ja bych ráda vytvořila stromek s různýma barevnýma verzema…příklad: na růžový ibišek přidat fialovou a žlutou větvičku(nebo i více) a bude z toho barevný strom…je to vůbec u ibišků možné? A je nějaké omezení počtu roubů..zvladl by stromek více roubů(samozřejmě ne naraz..)
    Děkuji za odpověď A. Kaprálová

    1. Dobrý den, Adélo, vím, že to tak pár ibiškářů má, ale spíš to mají jako provizorní řešení. On ne každý roub si sedne s podnoží a potom by mohl jeden převzít vládu a druhý by mohl živořit. Každopádně možné to je a zkusit to můžete a uvidíte, jak to půjde. 🙂 Kdo se bojí, nesmí do lesa, že 🙂 Tak směle do toho.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *